Otevřít menu

Na úvodní stranu Obecní knihovna Poděbrad Troubsko

facebook.com knihovny.cz rostik.cz ctesyrad.cz celeceskoctedetem.cz
Návštěv :
Celkem : 8152
Týden : 14
Dnes : 2
podrobnosti

Několik slov z historie knihovny

Neobvyklým názvem naší knihovny jsme uctili památku našich předků, z jejichž iniciativy vznikl v září roku 1895 přípravný výbor čtenářského spolku, který vypracoval stanovy a požádal o jejich schválení c.k. místodržitelství v Brně, jenž je 6. litopadu 1895 schvaluje.

Na ustavující schůzi, která se konala 6.ledna 1896, přijal spolek svůj název Čtenářsko-hospodářský spolek Poděbrad, a tím zahájil svou činnost. Od data povolení po den ustavující schůze se přihlásilo celkem 54 členů (v té době mělo Troubsko asi 1000 obyvatel). Prvním předsedou spolku byl zvolen Tomáš Bartoněk a prvním knihovníkem byl jmenován pan František Konečný. Zápisné do spolku činilo 30 krejcarů, měsíční příspěvek 10 krejcarů. Spolek kromě půjčování knih a časopisů vyvíjel také činnost v kulturní a politické sféře. Pořádal koncerty, plesy, výlety do přírody, různé přednášky, studenti hráli divadlo a mládež se s troubskými tanci a zpěvy účastnila četných oslav. Cílem spolku bylo především vzdělávání občanů.

V roce 1897 vyrostl spolku konkurent, neboť v obecní palírně byl založen druhý čtenářský spolek s názvem Boleslav, který však za 3 roky zanikl.

V roce 1901 měla knihovna spolku 170 knih, knihovníkem byl obuvník Josef Kocman. V r. 1907 byla založena vedlejší knihovna s lacinějšími knihami, ze které se začaly půjčovat knihy i nečlenům za 4 haléře. Předplácely se každoročně časopisy: Besedy lidu, Vlastivěda moravská, Rodina, škola, národ, Komenský, Humoristické listy aj. Všechny časopisy byly vyvěšovány ve spolkové místnosti v obecním hostinci.

Po 12 letech se spolek Poděbrad stal odbočkou Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a tak 29. května 1909 pod původním názvem zanikl. Spolek - knihovna, pod novým názvem, pokračuje v započaté kulturní činnosti k povznesení duševní úrovně občanů do vzniku samostatného Československa.

Dne 4. října 1919 bylo Obecním zastupitelstvem odhlasováno zřízení Obecní veřejné knihovny, která však byla otevřena až 1. září 1921. Většina knih byla pro novou knihovnu zapůjčena Národní jednotou, a tím vlastně navázala na činnost původních čtenářských spolků. Obec dle zákona přispívala na nové knihy částkou 600,00 Kč. Roční přírůstek byl 12 až 15 knih.

Knihovníkem se stal řídící učitel František Vašulín, který v této funkci pracoval do roku 1927, kdy ho vystřídal Josef Černoušek. Ten prožil ve funkci knihovníka těžká léta okupace. Nástupcem Josefa Černouška se v roce 1948 stal učitel Lev Pavlík, který knihovnickou práci zastával do roku 1973.

Roku 1960 byla knihovna zařazena do sítě veřejných knihoven okresu Brno-venkov a řídícím a metodickým centrem se stala Okresní knihovna Brno-venkov v Židlochovicích. Z Obecní veřejné knihovny se tak stala Místní lidová knihovna. Z dochovaných ročních výkazů je zřejmé, že knihovna v těch letech stagnovala, což bylo mimo jiné způsobeno také tím, že pro knihovnu nebyl v obci žádný vhodný prostor. Knihovna byla stále stěhována a knihy se půjčovaly i na balkoně nevytopeného sálu Kulturního domu.

Na začátku 70. let dostává knihovna konečně vyhovující opravené prostory v přízemí domu staré radnice na ulici 1. máje - nynější Zámecké ulici a v roce 1978 knihovně velmi prospělo přestěhování do 1. poschodí téhož domu, kde měla k dispozici tři místnosti, které umožňovaly pořádat besedy, výstavky, přijímat návštěvy hostů obce apod.

V r. 1973 se po Lvu Pavlíkovi, který pro stáří končí s knihovnickou prací, stal knihovníkem Pavel Veleba. Slušné umístění a vybavení knihovny, dobrá práce knihovníka, zájem obecních představitelů i zájem občanů o knihovnu vedly k tomu, že byla knihovna přihlášena do celostátní soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu a v průběhu následujících let získala postupně uznání okresního a krajského národního výboru, ministerstva kultury a v roce 1983 jí byl propůjčen titul Vzorná lidová knihovna

Díky této soutěži se výrazně zlepšil knihovní fond i vybavenost knihovny. Čtenářů bylo v těch letech zapsáno každoročně průměrně 250 a počet výpůjčk dosahoval čísla 10 000. Půjčovní doba byla každý pátek a neděli dopoledne.

Knihovna se podílela na všech kulturních akcích v obci. Pro čtenáře byl k dispozici solidní fond, pro studenty potřebné dokumenty v příruční knihovně, byly vybudovány všechny katalogy knih, zavedeno desetinné třídění naučné literatury. Knihovna poskytovala informace občanům pomocí nástěnek na návsi a zajišťovala fotodokumentaci obce pro kronikáře.

Při této časově náročné práci pomáhala také manželka knihovníka Liduška Velebová a postupně i studentky Marta Sobolová, Dagmar Polcarová a Růženka Kamenická.

bvlk_1983.jpg troubskoi1983.jpg troubskoii1983.jpg

V roce 1992 však bohužel byla knihovna přestěhována do dvou menších místností na Obecním úřadě. V letech 1990-1994  se po organizační stránce  stala knihovna v Troubsku pobočkou Okresní knihovny Brno-venkov. V r. 1994 požádala obec o majetek knihovny a od roku 1995 se stala zřizovatelem knihovny Obec Troubsko.

V roce 2014 vystřídal pana Velebu na postu knihovníka Radek Sedláček. Stál před ním nelehký úkol - digitalizace knihovního fondu. Každou knihu v tehdejším pětitisícovém knihovním fondu musel ručně zapsat do online katalogu a nalepit na ni čárový kód. Zhostil se toho na výbornou. Rovněž se musel vyrovnat až s polovičním odpisem knih z důvodu zmenšování prostor knihovny do jedné malé místnůstky. 

Od září 2020 se však píše nová historie. Knihovna se přestěhovala do opraveného a obcí nově zakoupeného domečku na Zámecké 9. Právě naproti domu, kde zažila knihovna v minulosti velký rozkvět. Dětská knihovna získala svoji samostatnou místnost a také dostatek prostoru pro pořádání různých čtenářských kroužků pro školáky. Beletrie pro dospělé byla seřazena tematicky, aby se čtenářům usnadnil jejich výběr. A také vznikly nové prostory pro setkávání občanů. Tak knihovně a přejme mnoho spokojených čtenářů.

Provoz knihovny je hrazen z prostředků obce. Poradenskou službu zajišťuje středisková knihovna - Městská knihovna v Kuřimi. Knihy z výměnného fondu poskytuje knihovna v Rosicích.

 

Podkladem pro tento příspěvek byly:
Kniha protokolů z roku 1896, ktera byla knihovníkovi darována soukromým majitelem
Národopisná výstava Československá v Praze z roku 1985
Kronika knihovny Troubsko, psaná od roku 1973 po dobu téměř dvaceti let Pavlem Velebou